Propady vzniklé po těžbě uhlí.

Na Mostecku jsme měli možnost měřit nad starými důlními díly, kde se uhlí dobývalo před 80 lety komorováním. To spočívalo v tom, že se v uhelné sloji na celou její výšku vytěžilo na části prostoru uhlí. U takto vzniklé komory se  uprostřed nechal sloup z uhlí a strop se podepřel. Po vytěžení se podpěry odstranily, strop se propadl a pak se dotěžil ten zborcený rozdrcený sloup. Další komora se musela vybudovat o nějaký kus dále, aby se nehroutily stěny. Ne všechny komory se po skončení těžby propadly a byly pak opouštěny z různých, většinou bezpečnostních důvodů. Strop komory se časem začne vždy hroutit a vzniklý propad může dosáhnout až k povrchu. Existuje teorie a k ní výpočet, zda se postupné rozvolňování stropu dostane až k povrchu. Záleží to na velikosti komory, na tom v jaké je hloubce a jaký typ hornin je nad komorou. Teorie předpokládá parabolický tvar dutiny s vrcholem paraboly nahoře. Spadlý materiál od stropu má větší objem než před rozvolněním. Je v něm řada dutin, jejichž objem závisí na typu horniny. Pokud má padající strop možnost stoupat do dostatečné výšky, dutina ve tvaru paraboly se vyplní a propad se zastaví. Georadarem Roteg s anténami 25 MHz a s vysílačem s pulzem 40 kV se nám podařilo proniknout jílovitými a slínovcovými vrstvami do hloubky přes 80 m. Na spodním radarogramu jsou patrné čtyři komory. Jsou v pravidelných rozestupech 11 m. Označeny jsou bílými elipsami.

První komora má ještě zřetelný obrys původního stropu. Propadání stropu začalo na malé části a není příliš vysoko. U druhé komory je to částečně podobné, propad zde vystoupal výše a v horní části je vidět parabolický odraz. Třetí komora se propadla přes celou šířku komory a je zde vidět oblast s vrstevnatou výplní. Ve čtvrté komoře se propad již zastavil, oblast je vyplněna drobnými odrazy a hyperbolické rozhraní má menší kontrast, strop je rozvolněný a již pod ním není patrná dutina. Dutiny jsou zde asi vyplněny spodní vodou. Červené vrstvy dole mohou být jílovité, je v nich velmi málo vody.