Hledání vody v podloží

Jde zde o vyhledávání míst vhodných pro studny a vrty s čerpáním vody použitelné pro domy až obce. Nejde zde o vyhledávání hladiny spodní vody v malých hloubkách, to georadar neumí, taková rozhranní bývají pozvolná a v odražené vlně je na frekvencích asi od 50 MHz nevidíme. Jiné je to pokud použijeme nízkou frekvenci. Už od 20 MHz níže se georadarová vlna chová trochu jinak, než na vyšších frekvencích. Prostředí se zvýšenou vlhkostí má velký vliv na fázi odražené vlny, dlouhá délka vlny také zasáhne větší objem a nejsou patrné odrazy od menších trhlin. Fáze vlny je zde ovlivněna především množstvím vody, permitivita různých hornin nemá tak výrazný vliv. Radarogramy, měřené speciálně upravenými anténami jsou znázorněny níže. Zvýšená permitivita se projevuje zápornou fází vlny, pro ni je obecně zvolena modrá barva,  v modrých oblastech  tedy předpokládáme vyšší obsah vody.

Zde voda proniká nějakou trhlinou mírně doprava dolů. Prostor do hloubky 8 m je téměř bez vody, na hloubce kolem 100 m může voda odtékat do stran nebo může dále pokračovat trhlinou (červená barva) do větších hloubek.

Místo s vodou nemusí být velké, zde je šířka asi 10 m. Je to trhlina, kde se hromadí voda a pak asi odtéká do větších hloubek. Okraj trhliny je rozpraskaný.

Pokud při měření narazíme na úzkou dlouhou trhlinu, můžeme s velkou pravděpodobností určit, zda je "suchá" nebo zda se v ní drží voda. Zde je příklad od obce Kbel na Kolínsku. Jsou zde zachyceny dvě trhliny. První je téměř bez vody na vzdálenosti 8 m. Druhá je zvodnělá a je na vzdálenosti kolem 125 m. V ose  této trhliny  byl již dříve proveden vrt KB-1 do hloubky 76 m, kde byla nalezena puklinová zvodeň. Vydatnost 1 l/s.

Pokud stejný radarogram upravíme pro vyšší frekvence, můžeme nahlédnout i do struktury puklin. Ta vlevo bude mít místy hladké kolmé stěny, ta pravá bude obsahovat  více rozdrcených částí a bude i širší.

Artézská voda "pod tlakem" pod vrchem Medník v hloubce kolem 57 m. Po navrtání vytékala voda z povrchu vrtu, vydatnost asi 20 litrů za vteřinu. Vrt byl zatamponován, o vodu zde nebyl zájem. Hornina ryorit.

Na obrázku dole šikmá zvodeň ve vápencových horninách na hloubce kolem 90 m.

Ruly, Příbramsko, oblast s vodou ve střední části obrázku. Není to žádná široká trhlina. Asi půjde o více menších štěrbin, kterými voda protéká do větší hloubky.

V praxi to vypadá tak, že vodní zdroj se hledá na určitém pozemku nebo pozemcích vlastníka či obce. V takovém případě se prostor podle velikosti změří jedním nebo několika profily (modrá trajektorie bodů podle GPS). Pokud se podaří najít zvodnělé trhliny nebo dokonce jejich křížení, vyznačí se do plánku a podle radarogramů se určí nejvhodnější místo pro vrt. Zde vrt označený křížkem ve směru trhliny dosáhl zdroje vody na hloubce 40 m s vydatností 1.400 l/hodinu. V prostoru louky byl již dříve realizován vrt do 50 m hloubky  mimo vyznačené trhliny, jeho vydatnost byla kolem 100 litrů za den.Vodu zde hledali různými způsoby 30 roků. Oblast Chlumu u Orlíku.

Radarogram filtrovaný tak, aby byla patrná i oblast nízkých frekvecí zároveň se strukturou trhlin. Bílé šipky označují trhlinu. Vidět jsou horizontální zvodně vpravo v hloubkách 45-80 m, vrt zřejmě jednu s nich zachytil. Jsou zde ruly, jsme asi 100 m nad hladinou Vltavy.

Hledání vody se testovalo i podle dat ze satelitních měření, která jsou schopná najít vodu do hloubek až několika kilometrů. Nám se podařilo získat data z okraje naší republiky  na Chebsku. Testovala se pouze shoda se satelitním měřením, dosud se vrty neprováděly, ale plánují se. Výsledky doplníme. Modré plochy - voda dle satelitu. Červené pásy na profilech znázorňují místa s výskytem vody podle georadaru.

2021 byl proveden vrt do 30 m v místě křížení červené a modré plochy na obrázku vlevo nahoře. Vydatnost 1600 litrů za hodinu, hornina rula.

Radarogramy, vrt je na vzdálenosti 110 m

Skupina svislých trhlin .

Shoda se satelitním měřením je velmi dobrá, schází tam ale opět informace o množství vody. Výhodou měření georadarem je ale cena, která je u georadaru více než 50x nižší.

Zvíkovské Podhradí. Místní vrtaři zde velmi dobře vědí, že voda se zde vyskytuje v hloubkách do 30 m a pak v hloubce 100-200 m. Trefit ve větší hloubce vydatnější pramen chce trochu štěstí nebo dobrého proutkaře. My ale dokážeme velmi přesně zjistit hluboce uložené zdroje vody a výhodou je i zmapování situace v okolí podzemního zdroje. Vidíme zde trhliny, kudy voda může téci do větších hloubek a vidět jsou i mocnější horizontální zvodně. Vrtat na tomto profilu na vzdálenosti 24 m  nebo na vzdálenosti 45 m může znamenat vodu mít nebo nemít.

Kutnohorsko. Skupina vertikálních trhlin ve střední části radarogramu. Dvě krajní jsou velmi dobře viditelné, jsou označeny liniemi 1 a 2. Trhliny odvádějí vodu z horní zvodně na hloubce kolem 30 m přes nepropustnou horninu na hloubce 45 až 100 m. Pod 100 m je zřejmě nějaký pískovec nebo jiná více porézní hornina, která absorbuje vodu. Trhliny se odspodu plní méně propustným materiálem (jíly) a časem uzavřou horní přítok.