Zakládání staveb

Víte nad čím budete bydlet?

Představební průzkumy georadarem se dříve dělaly jen na velkých stavbách. V dnešní době si ho může objednat každý stavebník. Je vždy lepší, když dopředu víte, nad jakým podložím budete stavět, kolik tam máte hlíny, kde začíná skála, kam nejlépe umístit studnu a jak hlubokou, o archeologickém průzkumu před zahájením stavby nemluvě (i ten pomůžeme zrychlit a zlevnit)..
    V poddolovaných oblastech je hloubkový průzkum povinný, v ostatních případech (kromě archeologie) záleží jen na vás. Pokud stavíte na rovných štěrkovitých plochách našich nížin, tak to asi bude bez problémů. Asi říkám proto, že i tam se může vyskytnout zapomenutý sklep, třeba z minulého století nebo nějaká nevybuchlá munice, pokud oblast byla za války bombardována. Může tam být ale i geologický zlom, který není vůbec vidět nebo třeba jen hluboká trhlina ve vápencových deskách, není na geologické mapě a okem podle povrchových příznaků je mnohdy nezjistitelná, jak se můžete přesvědčit třeba zde. Na svazích skalnatých kopců je to již něco jiného, ty jsou většinou pokryty vrstvami hlín a jílů. Vlivem silných deštů může pak dojít k sesuvům. I když stavíte na zdánlivé rovině, mohou tam být spodní vrstvy rozvolněné a ty se pak vlivem vodních srážek pomalu posouvají. Na domech se objevují trhliny, zdánlivě bez jakékoliv příčiny.
    Spodní obrázek zachycuje situaci naprosto nevhodnou pro jakoukoliv větší stavbu. I když nahoře je rovina, spodní jílovité vrstvy mají velký sklon a pokud mezi ně a skálu pronikne voda, dají se do pohybu, někdy jen pár centimetrů, někdy to jsou metry. Nad kluznou plochou ( žluté šipky) je již vidět potrhaná vrstva. Tlusté odrazy pod šipkou již mohou signalizovat zvýšený obsah vody.

Zlomů a puklin je ve skalním podloží velké množství, některé malé, jiné větší. Tyto bkoky skal jsou stále v pohybu i když někdy ve zcela malém. Pokud si však můžete vybrat, je lépe dům postavit o 5 m dále, než přímo nad takovou puklinou. Nejhorší jsou ty, které jdou kolmo nahoru, nebo pod velkým úhlem. Na spodním obrázku je trhlina do hloubky více než 200m, která se táhla několik stovek metrů, je ve vápencovém podloží, na povrchu není nic vidět. Ta zelená oblast do hloubky asi 60m má vyšší obsah vody, trhlina ji vysušuje a pohlcuje i další vodu z okolí. Narazili jsme na ni právě při vyhledávání vhodného místa na studnu.

   Dole je obrázek vápencových usazenin do 55 m, vodorovných vrstev, které nemají žádné svislé pukliny, jsou velmi stabilní a vhodné pro jakoukoliv stavbu. Měřeno anténami s větším rozlišením než je horní obrázek, dosah je jen do 50m.