Geologický zlom u Sobotky

 Nedávno jsem byl požádán o vyhledání vhodného místa pro vrt na vodu. Jelikož dosud žádný hydrogeolog neprojevil zájem o měření naším georadarem, musel jsem se spolehnout na dostupnou literaturu a své chabé znalosti z geologie. Nedalo práci zjistit, že voda se nechází většinou nad nepropustnými vrstvami nebo se soustředuje v puklinách skal. Myslím tedy tu povrchovou vodu tak do hloubek 50-100 m. Prostor pro plánovaný vrt v okolí Sobotky má (jak se nechá zjistit z geologické mapy) ale vápencové podloží a to minimálně do hloubky 100 m, jak mi sdělili místní vrtaři. Nechá se vůbec v takové polopropusné vrstvě najít zdroj vody? Měření jsme začali asi 500 m dlouhým profilem s anténami 25 MHz a s vysílačem 10 kV..

Tak to na první pohled nevypadá na nějaké trhliny. Asi do 5 m hloubky tam jsou změny ve vodivosti, které spíš souvisí s množstvím deštů než s nějakým hromaděním vody na jednom místě. To zelené rozhraní je podle odražené vlny pozvolné i když zde to s použitým ostrým filtrem vypadá jako zásadní rozdíl ve vodivosti a permitivitě. Zajímavější jsou ty modré špičky, ale co to je? Nad nimi se trochu mění struktura odrazů, rezavé zabarvení vzniklé nahromaděním drobnějších trhlin? Navíc vyslaná vlna asi nebude mít snahu odrazit se od svislého rozhraní, sklouzne po něm a někde v hlubinách zanikne. Zde je patrné, že i nepřítomnost odrazů z modročerné plochy je také důležitá informace, je to místo, odkud se vlna neodráží zpět.

Další profil začal podobnou strukturou, ale za 800metrem se z odraženou vlnou začalo dít něco neuvěřitelného. Začal jsem kontrolovat kabely mezi anténou a registračním počítačem, protože něco takového jsem ještě neviděl. Teprve po projití dalších 200 m jsem začal tušit na co jsme natrefili.

Obrovská díra! A vyplněná vrstvami jiných hornin, na kterých je patrná vrstevnatá struktura. Dole opět větší množství modročerných špiček, snad dalších kolmých trhlin....Délka je asi 150 m, ty odrazy ve tvaru "V" budou více kolmé (vlivem široké vyzařovací charakteristiky antén se dole zužují). Co to může být za "rouru"? Ihned jsme udělali další kolmý profil, abychom si udělali představu i o druhém rozměru.

 Byli jsme ale trochu zklamaní, když se tam objevilo jen toto.

Díra je pryč, nebo ne? Ten předchozí profil se nachází na 40 m délky tohoto profilu.  Dnes už víme, že jsme trefili pár metrů široký geologický zlom.  Ty modročerné oblast i zde ukazují na svislé trhliny, na kterých vlna postupně zaniká a nevrací se žádné odrazy. Vrchol té rezaté křivky se špičkou na hloubce 35 m patrně vymezuje do šířky oblast, ze které se stahuje k trhlině voda. Trhlina pokračuje samozřejmě až k povrchu, je však vyplněna splachovými sedimenty. O tomto kolmém rozhraní těsně pod povrchem nás informuje i řada přímkových odrazů v pravé části obrázku (těch kolmých trhlin tam je u povrchu mnohem více). Vznikají odrazem povrchové vlny, která se šíří ve vodorovném směru od antén. Vezmeme-li přímkový (rezavý) odraz, jdoucí do bodu 40 m na povrchu, tak tato přímka začíná někde na 2000 ns. Ve skutečnosti jsme ale s anténami na 190 m - na konci profilu. Vlna se tedy šíří horními vrstvami rychlostí 300 m/2000 ns = 15 cm/ns. Hloubka na levé straně obrázku je nastavena na 12 cm/ns.

 A jak tento zlom vypadá na povrchu? Je to takový suchý příkop vedle cesty, široký tak 2 m a hluboký asi metr. Je zarostlý keři a vypadá jako stará úvozová cesta. Po ose zlomu jsme se zde pohybovali jenom v úseku 140 m. Dalším měřením jsme zjistili, že se zlom se odklání asi v úhlu 40° na obou stranách.

A voda? Předpokládám, že by mohla být ve zlomu na té slabé zelené linii v hloubce do 35 m. To ale může potvrdit pouze vrt. V blízkosti tohoto zlomu již jsou dva starší vrty, ale jsou vzdálené asi kolem 20 m od zlomu a to jsou ty suchá místa.... hloubka vrtů 100 m a vydatnost 2 l/vteřinu je málo... Pokud se objednatel měření rozhodne zlom navrtat (snad tam nespadne), budu zde určitě informovat o výsledku.