Vodovodní a kanalizační potrubí

 Kovová vodovodní a odpadní potrubí se hledají velmi snadno, jsou pro georadar velmi kontrastní a lze je trasovat podle monitoru již při měření. Používá se především georadar Easy Locator.

Problém ovšem nastane pokud je kovová trubka obalena asfaltovou izolací. Pak je to "Stealth technologie" a georadarová vlna se od takového objektu téměř neodráží. Najít kovové potrubí o průměru 30 cm, obalené takovouto izolací  v hloubce 2,5 m je pro mnohé georadary neřešitelný problém. Situaci ještě zhoršují vlhké jílovité půdy. Za dobrých podmínek se pak jen hledá kudy vede výkop. Určit hloubku uložení potrubí pak nelze a pokud tam má být proveden protlak, jsou taková data k ničemu. Nám se tento problém daří řešit jen díky velkému pulsnímu výkonu vysílače a v poslední době především s naším vyhodnocovacím programem Spirio s HF filtry (2022).

Plastová potrubí do velikosti 50 mm lze najít jen vyjimečně za dobrých podmínek, např. výkop v písčité půdě a potrubí pak zasypané opět pískem. Pokud budou v zásypu kameny nebo drobné dutiny, již se to velmi obtížně identifikuje mezi spoustou dalších odrazů. Hledat taková potrubí v navážkách nelze. Situaci trochu zlepší větší průměr potrubí. Od průměru 100 mm se daří většinu potrubí najít, záleží ale opět na typu zásypu. Navážkový materiál je obecně pro georadar velký problém, rozbije vlnu, šíří se v každém místě jinou rychlostí, data se musejí více průměrovat, frekvenci je potřeba posunout níže, ale jen tak aby k odrazu ještě došlo.

Betonová potrubí se opět velmi špatně vyhledávají. Z pohledu georadaru hledáme zde "písek v písku". Beton se svou vodivostí a permitivitou příliš neliší od okolního prostředí a nevytváří tedy velký kontrast s okolím. Dobré je, pokud beton není armovaný a v potrubí je vzduch nebo voda, to se již může vytvořit odraz vlny a nebo někdy i rezonance uvnitř potrubí. Pokud je v potrubí voda a kolem potrubí mokré prostředí, kontrast opět klesá. Jílovité mokré půdy ještě zhoršují celou situaci, snižují hloubkový dosah, mají velký útlum. Podobně a někdy i hůře se chovají suché sprašové půdy (např. na jižní Moravě nebo Znojemsku).

Velká betonová potrubí o průměrech kolem 1 m s nějakou vnější izolací jsou také velmi špatně identifikovatelná. Je to opět sendvičová struktura, která neodrazí vlnu zpět, pokud na povrchu není kov. Podobně to platí i o horkovodech, kde jsou kovová potrubí v betonových prefabrikátech a trubky navíc ještě s tepelnou izolací. Hledat se musí na frekvencích odrazu pod 20 MHz.

Hloubka. Pokud od vedení dostaneme odraz ve tvaru hyperboly, můžeme z jejího tvaru spočítat hloubku přes všechny vrstvy. To se daří hlavně u kovových vedení a ostatních, které jsou pro georadar kontrastní v podloží s nízkým útlumem. Hloubka pak může být stanovena s chybou asi do 5%. Pokud ale takový odraz nedostaneme, musíme znát rychlost vlny ve vrstvách nad vedením a to je někdy problém. Musíme odhadovat rychlost jen podle dostupných informací na místě, podle typů hlín, jílů, tloušťky jednotlivých vrstev, odhadnout v nich množství vody a použít tabulky rychlostí pro tyto materiály. Chyba 20-30% je dobrý výsledek.

Pokud budete taková měření u nás objednávat, mějte prosím tyto skutečnosti na paměti.

Příklady.

Radarogram z Easy Locatoru, písčitá půda, kovová vedení, odrazy nelze přehlédnout.

Letovice, asfaltová silnice, kov průměr 0,30 m, asfaltová izolace, mokré jíly, data ROTEG. Potrubí je symetrický modrý odraz pod pozicí kurzoru, je vidět i výkop podle porušených vodorovných vrstev. Použity HF filtry.

Kanalizace, beton, průměr 0,50 m, Týn n. Vltavou, hloubka 6 m pod asfaltovou silnicí, data ROTEG. Inverzní barvy, HF filtry.

Znojmo, kanalizace, beton průměr 0,30 m, sprašové půdy, odraz pouze od horní plochy potrubí, HF filtry, data ROTEG.

Mělník Kly, armované betonové potrubí s vodou, průměr 1 m, pouze 1,5 m pod zemí, téměř žádný kontrast s okolním písčitým prostředím, vlna neprojde do potrubí přes armovací síť. Potrubí lze rozpoznat v půdě jen podle tvaru odrazu od horní části.