Tunely u Plzně

Ražba železničního tunelu od Ejpovic k Plzni byla velmi náročnou stavbou. Téměř 100 m dlouhá železniční sestava vagónů v čele s razícím štítem se zde prokousávala mnohdy nepříliš pevným podložím. Ihned za štítem se tunel obkládal železobetonovými deskami. Při prostojích nebo vlivem geologických změn v hornině se někdy sesypal i materiál nad průřezem tělesa tunelu. Tyto dutiny pak mají tendenci se šířit směrem nahoru. Našim úkolem bylo tyto anomálie georadarem včas objevit, sledovat jejich šíření a pokud došly až k horním vrstvám, byly asanovány. Při nalezení anomálie bylo měření georadarem ROTEG ještě upřesňováno elektrorezistivním měřením.  Razily se dva tunely vedle sebe. V letech 2015 až 2017 jsme zde naměřili téměř 100 km profilů. Zvláštní pozornost byla věnována místům s komunikacemi a budovami. K měření se používaly nejčastěji 3 m dlouhé antény o frekvenci 50 MHz. Data ze zpracovávaly  programem Reflex. Později v roce 2021 jsem se k původním datům vrátil a zpracoval jsem je programem Spirio, škoda, že jsme jej tehdy neměli, anomálie by se hledaly mnohem snadněji.

Nejčastěji se porovnávaly profily před ražbou a po ražbě, časový odstup byl někdy i několik měsíců. Zde je anomálie nalezená v hloubce 16 m.

Pokud se dutiny šířily až těsně pod povrch, vypadalo to takto. Nahoře je radarogram jen s vyššími frekvencemi, vidíme více podrobností. Dole je radarogram se všemi frekvencemi, převažují ovčem ty nízké s vyšší energíí odrazu.

A když se na takové místo trochu uhodilo lžící od bagru, byl tam prostor pro několik nákladů Tater, zde je prostor již částečně zasypán světlejším materiálem.

.

2021 dodatečné zpracování v programu Spirio. Jen škoda, že jsme ho neměli už dříve. Kdyby stát podporoval více vývoj .....