- Georadar ROTEGextrémní výkon, max. hloubkový dosah
- Georadar EASY LOCATORpodrobný průzkum inž. sítě, archeologie
- Magnetometr-detektorVyhledávání kovových předmětů
- Příklady měřeníArcheologie, geofyzika a ostatní měření
- VRTÁNÍ STUDNÍVrtané studny,vyřízení povolení
- KontaktAdresa, telefony, mapa a e-maily
Test antén 2020
Změnil jsem uspořádání anténních dipólů na anténě s centrální frekvencí 50 MHz. Asi 3 x se zvětšila aktivní plocha pro přenos energie do země. Změnil jsem i průběh hodnot v rezistorových oddělovačích a výsledkem je několikrát větší hloubkový dosah aniž by docházelo k rezonancím v prvních vrstvách. Nechá se to srovnat s 6 m dlouhými anténami s poloviční frekvencí. Máme ale lepší rozlišení pro malé objekty a mnohem lépe se s anténami manipuluje při průjezdu mezi stromy. Měření probíhalo na vápencích nedaleko propasti Macocha. První radarogram v levé části zachycuje řadu odrazů patrně v nějaké skalní trhlině, bude tam hodně dutin a šikmý odraz na hloubce 80-90 m je od rozhraní dvou typů vápenců. V tom horním jsou vidět šikmo ukloněné vrstvy, ten spodní je nemá. Odrazy z hloubky 150 m jsou pro tento typ antény neskutečně hluboko. Teoreticky předpovězený tabulkový dosah je max. 60 m. A tady je asi ta chyba, my jsme mimo tabulku dosahů, proto nám asi nechtějí uveřejňovat články v našich odborných časopisech.
Další radarogram je měřen asi o 100 m dále a o 40 m výše na louce. Na vzdálenosti 20-40 m je nějaká velká trhlina nebo spíše hlínou zaplněný propad. Bude končit na hloubce kolem 60 m. Přes tu výplň nevidíme moc do hloubky, je tam velký útlum. Šikmý dlouhý odraz na hloubce 60-70 m opět odděluje dva typy vápenců. Ten spodní je bohatý na spoustu dutin. Rozhranní mezi vápenci tvoří kluznou vrstvu, podařilo se najít výchoz na úbočí, ta spodní plocha je vyleštěná jako kus mramoru. Kolmý zlom může být na vzdálenosti 85 m. Čitelné odrazy na hloubce 240 m? Ano.
Tento profil je veden opačným směrem asi o 40 m vedle. Je zde lépe vidět kolmé rozhranní na vzdálenosti kolem 30 m, pokračuje do hloubky 260 m, ještě tam jsou vidět odrazy od trhlin.
Na spodních částech radarogramů jakoby prosvítaly nějaké pruhy. Máme hodně širokopásmové antény, tak pojďme tam nechat i ty nízké frekvence. A zde dole se ty pruhy pěkně zvýraznily. Odrazy od dutin končí někde na hloubce 190 m a pak jsou vidět jen změny ve vrstvách vápence. Poslední odraz z hloubky 300 m, nepředpokládám, že mi to někdo bude věřit...
A zde jsme projeli ještě jeden trochu delší profil s dvakrát delšími neupravenými anténami o délce 6 m. Zvlněná dlouhá modrá linie na hloubce kolem 60-70 m je opět rozhranní vápenců. Vpravo na vzdálenosti 190-200 m je v hloubce 85 m obrovská dutina, pokud je tam vzduch, bude její výška 15-20 m. Další dvě obrovské dutiny jsou na hloubce 250 m na vzdálenosti 110 m a 190 m. To je ale o 100 m níže než je dno Macochy, že by tam byl další jeskynní systém?