Richard

Podzemní továrna z druhé světové války vybudovaná v lomu na vápenec. Má tři části - běžně se označují jako Richard 1, Richard 2 a Richard 3. Richard 1 má část štol, které byly vytěženy před a mezi první a druhou světovou válkou.Tyto štoly mají rozměry cca 2x2 m. Konce štol jsou většinou odstřelené nebo zasypané a nikdo neví co je za nimi. Severní část tohoto lomu má širší chodby, typicky 4x6 m. Mají tedy větší šířku i výšku, byly rozšířeny a část byla nově vytěžená za II. sv. války. Mají stěny i strop mnohde zpevněný betonovými překlady. Zvětšením prostor nahoru i dolů vznikly problémy se stabilitou vytěžených prostor. Nad vrstvou kvalitního vápence jsou měkčí a nestabilní slínovce. Dochází k padání stropních částí, celých bloků stropů a proto tedy tam je takové množství betonových podpěr a souvislých betonových stropů. Dalším problémem je voda, která se stahuje do vytěžených prostor, stéká na podlahu a tu tvoří opět jiný typ slínovité horniny s jíly, která nasátím vody zvětšuje objem, bobtná a trhá betonové podlahy. Řadu fotografií z vnitřních prostor najdete zde. Do této části Richardu 1 byla situována válečná výroba. Po válce byly tyto prostory dále těženy a rozšířeny cementárnou v Čížkovicích směrem na severozápad a těžba skončila v roce 1963 dosažením čedičů před obcí Knobložka.

Část Richard 2 je umístěna severněji od Richardu 1, má samostatný vstup i když je chodbou propojena s Richardem 1, není rozsahem tak veliká a po opuštění sovětskými vojsky zde bylo zřízeno úložiště jaderného odpadu. Zřejmě narychlo a bez dostatečného uvážení geologické situace. Ačkoliv jsou stropy 50-70 m pod povrchem, dochází i zde k rozsáhlým propadům.

Jen několik desítek metrů na severovýchod od Richardu 2 jsou chodby Richardu 3. Ten je v podstatě od války nepřístupný, má řadu zborcených chodeb a nebyl nikdy dostatečně prozkoumán. Co je za závaly konců chodeb, nikdo neví.

Před vstupem do Richardu 2 byl za války pracovní tábor, který mohl pojmout až 12.000 věznů. Nebyl zřejmě nikdy naplněn, stav se pohyboval mezi 2.000 až 6.000 vězni. Práce v podzemní továrně řídil Wermacht. Pak zde bylo také sídlo skupiny SS, která měla patrně na starost zvláštní a přísně utajené úkoly. Existuje dokument, který v případě nutnosti podřizuje přednostně vězně z pracovního tábora skupině SS.

Na konci války, 3 dny před příchodem Rudé armády, byly brány pracovního tábora otevřeny a vězni se "rozprchli" do celé Evropy. Rusové tak velmi pracně sháněli někoho, kdo by jim něco o výrobě a dění v továrně vypověděl. Mnoho příslušníků SS bylo zastřeleno a utopeno v jezírku před vilou Pfaffenhof, sídla velitelství SS, a to ještě před příchodem Rudé armády. Něco podobného se odehrálo i před přehradou ve Štěchovicích. Německým vojákům byl přečten rozkaz s poděkováním za službu vlasti a pak byly postříleni vlastními lidmi a ještě utopeni. Někdo musel mít velký zájem na tom, aby nikdo nepřežil. Jaká důležitá tajemství tito vojáci znali?

Litoměřice leží na důležité dopravní tepně ve směru sever - jih. Koncem války zde proudilo množství cenných věcí směrem z Německa do Rakouska a Alpské pevnosti, protože německá města byla soustavně bombardována a bylo potřeba zachovat "německé kulturní dědictví". Zmínky jsou třeba o transportu jedné z největších sbírek mincí z Drážďan směrem na Prahu. Transport několika nákladních aut byl naposledy viděn na silnici Ústí nad Labem - Lovosice. Také pan Mužík zmiňuje dokumenty o sledování transportu s cennostmi a obrazy z pražské banky směrem na Litoměřice. V květnu 1945 byla auta z tohoto transportu nalezena pouze 5 km od Litoměřic.

Pod svícnem bývá tma. Vězni z pracovního tábora mohli být kdykoliv odveleni k budování nějaké skrýše v okolí a nikdo si toho nemusel všimnout. Vytěžený materiál se odvezl a zpracoval v cementárně. Rusové našli továrnu otevřenou a plně vybavenou - jako na stříbrném podnose. Nemuseli pátrat v okolí, nic hledat, vše tam bylo připraveno, jen to zdokumentovat a odvézt.. a tak se také stalo.

Śtoly jsou převážně pod vrchem Bídnice a jsou 70-80 m pod zemí. Běžné georadary je nedokáží najít. Nám se to podařilo až v září 2021 s použitím našeho nového typu vysílače. Vápence lze "prosvítit" až na magmatické podloží, které je v hloubce 200 - 250 m. Odrazy od dutin jsou trochu protažené, je to vlivem nízké frekvence. Dutiny mají nízkou permitivitu a zobrazují se v červené barvě.

Všechny vchody do známých podzemních prostor Richardů jsou na stejné nadmořské výšce 250 m nad mořem. Proto jsou stupnice vpravo uvedené v metrech n.m. Štoly lze tak velmi dobře identifikovat na všech radarogramech i když jsou měřené v různých hloubkách.

 Zde jsou dvě  štoly Richardu 1 v hloubce 56 m.

Další dvě skupiny štol.

Dutina s rezonancemi v 80 m hloubce? Pod hloubkou 120 m je patrně již jen magmatická hornina.

V okolí jsou také geologické trhliny. Svislá trhlina ve vápencích, zasahující do hloubky nad 120 m.

Další svislá trhlina nedaleko R2 do hloubky 150 m na vzdálenosti 480 m, nebo je to šachta? Dlouhý šikmý červený odraz může být boční odraz od kolmého rozhraní trhliny. Kolmá rozhraní jsou viditelná pokud mají výplně nebo jako zde podle bočních odrazů.

Profil dlouhý 360 m zachycuje několik zajímavých odrazů.

1 - patrně štoly jejichž poloha se shoduje se známým plánem dutin Richardu

2 - kam vede tato šikmá dutina, do dalšího patra?

3 - velké dutiny, které nejsou na známých mapách !

4 - propady ?

5 - to je další patro 30 m nad štolami Richardu nebo jen geologické vrstva?

Kliknutím obrázek zvětšíte.

Kam vede tato samostatná chodba, kterou by projelo i nákladní auto nebo je to jen geologická trhlina? Je ale hodně široká, nepokračuje nahoru, červená anomálie vysušuje oblast nad sebou, voda proniká z modré oblasti dolů....? Kolem střílených štol bývají trhliny do vzdálenosti několika metrů.

Odrazy v okolí Richardu 1. Vypadá to na dutinu v hloubce 8 m (červená oblast), ale proč jsou dole další šikmé odrazy? Je to kolmá stěna nebo to jsou nějaké rezonance v šachtě?

Část měřeného prostoru, modře trasy profilů podle bodů GPS,celková délka profilů 3,5 km.

Prý vedou štoly i pod Labem mezi Litoměřicemi a Terezínem.Udělali jsme tedy měření na břehu Labe. Opravdu to vypadá na štolu ve 14 m hloubce pod hladinou. Symetrický odraz i s rezonancemi.

Jak vidíte otázek přibývá s každým dalším měřením nad dolem Richard. Škoda, že je už podzim a pole nad Richardem budou asi zorány a tam se pak už měřit nedá, musíme počkat na léto.

S novým SW (prosinec 21)  jsem ještě přefiltroval starší data a vyšel podobný snímek jako na tomto měření. Co je ale ukryto zde?Jedná se o tu červenou oblast, hloubka 12-16 m, délka 25 m. Opět položeno na skalním podloží.

 A kde se tu bere štola 100 m od známých prostor Richardu 1 téměř v 10 m hloubce?

Východně od R1 vznikly v minulých letech na louce dva propady. Nejsou to propadlé chodby. Chodby by tam nikdo ani nebudoval, bylo by to nákladné, jsou tam totiž písčité vrstvy až do hloubky 16 m. Pod místem propadů je v hlubším podloží asi 16 m široká trhlina. Do nezpevněné výplně trhliny stále proniká voda, unáší tam další materiál a vytváří pod povrchem dutiny, které se časem propadnou. Radarogram ukazuje tuto trhlinu se všemi podrobnostmi. Horniny se stejnými vlastnostmi mají i stejnou barvu a strukturu.

Měřeno nedaleko R2, kde je jaderné úložiště. To nevypadá na trhlinu, dole to nepokračuje. Spíš to vypadá jako propadlá dutina na hloubce kolem 70 m, která se postupně šíří nahoru a rozšiřuje se. Teď ty změny jsou vidět na hloubce asi 10 m. Za chvíli se asi propadnou i ty poslední horní vrstvy. Nechtěl bych tam v ten okamžik být.

Zajímavá anomálie, suchá v protředí s vodou. Rozměr asi 50 x 50 m. Netuším, co by to mohlo být. Nevypadá to jako výplň nějaké trhliny, na dutinu je to moc velké, možné více malých dutin blíže k sobě. V 80 m hloubce jsou nedaleko štoly Richardu 1.

Další radarogramy budeme průběžně doplňovat.