Holštýnská jeskyně

Holštýnská jeskyně je na vstupu téměř celá vyplněna sedimenty. Nejmladší sediment má stáří asi 100.000 let. Sedimenty jsou do 200m od vstupu na severní straně prokopány tak, aby v jeskyni bylo možno chodit. U stropu je vidět  50-100cm volný prostor s krápníky.

Šířka vyplněného prostoru je místy až 20m, hloubka sedimentů je kolem 8m.

Cílem našeho měření bylo z povrchu zmapovat průběh jeskyně až k okraji pole. Měření  se zúčastnil  Pavel Kalenda, který zde již dříve prováděl měření gravimetrií a výsledky obou typů měření jsme chtěli porovnat.  Strop jeskyně je kolem 40m pod povrchem. Na měření jsme použili georadar a  dvě 6m antény, pracující na frekvenci 25MHz. Táhli jsme je dvěma auty. Níže zobrazená trajektorie bodů GPS o celkové délce 8,5km byla naježděna přibližně za 2 hodiny. Objem naměřených dat v georadaru byl něco přes 1GB.

Bylo vybráno 33 radarogramů, na kterých byl patrný nejen průběh Holštýnské jeskyně, ale i jejích přítoků a dalších dutin, které s touto jeskyní nejsou propojeny. Na snímcích je  více objektů větších než mapovaná Holštejnská jeskyně, vyznačená šipkami......

Poslední profil dole  je veden mimo jeskyně a sleduje okolí lomu Malá Dohoda. Na horním snímku s mapou profilů je  zcela vlevo. Velké množství dutin je ve střední části obrázku a vpravo je pak souvislý odraz v délce téměř 70m v hloubce 40m.

Krajní odrazy od Holštejnské jeskyně,  zanesené do mapy pak vypadají takto. Čísla udávají hloubku od povrchu.

Průběh se shoduje s měřením P. Kalendy pomocí gravimetrie. Měření gravimetrií tohoto prostoru zde trvalo 15dní.

Georadarem lze tedy velmi rychle pomocí rovnoběžných profilů zmapovat průběhy dutin pod zemí. Georadar nás informuje o šířce, tvaru stropu i hloubce po povrchem. Zachycuje další množství odrazů a drobných anomálií, které nejdou gravimetriíí zjistit. Podrobným rozkreslením radarogramů (P. Kalenda) byly u této jeskyně nalezeny a dva přítoky ze stran.

Zveřejněno:  Kalenda, P., Tengler, R. (2016): Porovnání výsledků geofyzikálních metod nad Holštejnskou jeskyní. Speleofórum 2016. Vol. 35, 31-34.