Zbytky dvorce z 12. století?

Pro Západočeské muzeum v Plzni jsme dělali georadarový průzkum travnaté, mírně skloněné plochy o rozloze asi 100 x 100 m nedaleko Plasů. V historických písemných pramenech se objevily zmínky o malém dvorci přibližně z 12. století. Na ploše byly patrné jen malé přímkové a polokruhové vyvýšeniny. Ihned po změření těchto nerovností bylo patrné, že nejsou přírodního původu, skládaly se z více vrstev nebo v nich byly obsaženy nějaké nehomogenity, snad zbytky nějaké konstrukce nebo zasypaného výkopu. Po orientačním změření celé plochy archeolog Martin Čechura vyznačil plochu asi 20 x 15 m, na které se nacházelo více drobných anomálií na hloubce kolem 0,80 m. Tuto plochu jsme proměřili s rozestupy profilů po 50 cm a s anténami s frekvencí 300 MHz. Podařilo se tak zachytit drobnější objekty do hloubky asi 1-2 m. Všechny nalezené anomálie byly pak vyneseny do plánku měřené plochy, aby byly patrné případné linie anomálií nebo jejich nápadná seskupení. Kompletní zprávu z měření vlastní Západočeské muzeum v Plzni.

Vrstvy hlín v hloubce 1-2 m pod terénními nerovnostmi.

Na vzdálenosti 62 m je nějaký liniový objekt podélně se zbytky valu. Vpravo na 68 m je patrný zasypaný výkop.

Zřejmě zbytky nějaké konstrukce v bílé elipse, vlevo dole původně zahloubený příkop.

Anomálie ve vrstvách ve střední části radarogramu. Vlevo nad ní asi vyrovnaný propad, vpravo je vidět zahloubení do původních vrstev.

Výrazná anomálie na hloubce 1,50 m.  Úzký červený odraz může být od kovu.

Opět anomálie ve vrstvách v blízkosti prohlubně.

V bílé elipse může být nějaká pravidelná struktura s kolmými štěrbinami. Ty sice nejsou přímo vidět, protože vlna, šířící se kolmo dolů se od nich neodrazí, ale odrazí se od nich část podélné vlny, šířící se po vrstvách. To jsou ty šíkmé přímkové odrazy pod elipsou. Může to být nějaký typ dláždění na hloubce 1 m.

Anomálie s rovným stropem o šířce asi 1 m v hloubce kolem 0,80 m. Snad sklípek, hrob....

Dole je výsledný plánek nalezených anomálií. Jejich podrobnější popis je ve zprávě z měření. Archeolog se tak může lépe rozhodnout pro umístění případných kopaných sond v místech, kde lze očekávat  nějaké archeologické objekty.

Doba průzkumu celého areálu byla 4 hodiny, včetně asi 1,5 hodiny na změření plochy 15 x 20 m.

Při zpracování dat se v programu Spirio vyznačí na radarogramech anomálie, které se automaticky přenesou na správné vzdálenosti na měřených profilech. Rozmístění profilů do plánku je také automatizováno, stačí zadat jen rozestupy profilů, případně jejich ofset, pokud nezačínají na jedné přímce.Jednotlivé typy anomálií jsou snadno rozeznatelné a blíží se skutečné situaci v podloží. Archeologové tak mohou po krátkém kurzu sami vyhodnocovat radarogramy, vyznačovat anomálie, které je zajímají a ukládat je do plánu měření, exportovat jejich polohy s GPS daty .....