Konopiště

Poklad na Konopišti, zlaté cihly, Kyjevská knihovna... to je spousta historek, co kolují kolem Konopišťského zámku. Na jednom poli tam krátce před koncem války prý byly vidět hodně vysoké hromady hlíny a za nimi nějaké výkopy. Vyprávěl to vozka, který tam s koňmi vezl na přikrytí nějaké asfaltové terče a z kozlíku přes ty hromady hlíny neviděl, co je za nimi. Němci tam něco ukládali za přítomnosti nejvyšších velitelů výcvikového prostoru. Já jsem tam na tom místě byl s proutkařem z Mělníka někdy v roce 1988. Běhal tam po poli a něco říkal o nějakých starých knihách. Už si z toho moc nepatuji. Pan Mužík na tomto poli vytrvale hledá posledních několik desítek let. Na jedno měření mě také pozval někdy před 10 roky, ještě s georadarem Loza. Ten sice našel nějaké změny v půdě, která jsme odbagrovali. Byla tam skála s pramínkem vody. Proto na tom radarogramu bylo tehdy tolik kontrastů.

Asi před dvěma roky jsem tam změřil pár profilů s georadarem ROTEG, nějaká anomálie tam byla, ale o výsledky měření nikdo neměl zájem. Teď jsem znovu zpracoval původní data novými filtry a nestačím se divit. V posledních dnech jsem profiltroval stejným postupem s novými filtry několik tisíc radarogramů. Tam bylo věcí, které jsme změřili a neviděli. Ale tady na mě vykouklo něco neuvěřitelného. To asi nebude přírodního původu.

Trochu si to popíšeme. Kolem vzdálenosti 90 m je tam umístěn kurzor a z tohoto místa je vpravo graficky znázorněna odražená vlna. Pod vlnou je barevná stupnice a ta do radarogramu umísťuje barvy podle hodnot vlny nad ní. Zjednodušeně - když se vlna vychýlí doprava, tak se barvy v radarogramu mění od žluté do červené až šedé. Červená nám říká, že materiál je velmi suchý nebo nevodivý. Pokud jde vlna na druhou stranu do modré barvy, stoupá vlhkost nebo vodivost v půdě. Od shora radarogramu jsou znázorněny vrstvy hlín, jdou až na hloubku kolem 7 m. Prostřední tři jsou šedé, protože vlna jde až do krajů, signál limituje a nejsou v těchto místech vidět podrobnosti ve struktuře hlín. Ta červená oblast uprostřed tam ale nepatří, vrstvy jsou porušené a oblast je docela ostře ohraničena. Její hloubka je asi 6 m a délka asi 25 m. To už je pěkná hromada hlíny. Poslední vlhká vrstva je zelenomodrá v hloubce 5-7 m. Pod 7 m bude patrně skalní podloží. Na něj jsme narazili už před několika roky při bagrování nedaleko. Pod červenou oblastí je pod hloubkou 7 m sice modrá barva, ale to je tím, že vlna jdoucí shora neustále reaguje na vlastnosti materiálu do kterého vchází. Pokud právě prošla suchým prostředím v červené oblasti, tak ji i malá změna zbarví do modra. Můžeme tedy předpokládat, že pod červenou oblastí je také skála. Co to tedy ta červená oblast může být? Suchých materiálů v podloží moc nebývá, většinou to jsou kompaktní skály. Kdyby toto byl výstupek skály, tak by šel spíše do modra vlivem trhlin a pronikáním vody. Mohly by to být také jíly, které mívají velmi nízký obsah vody. Ty ale zase mají vodorovné vrstvy a ty zde nejsou. Červený prostor je vyplněn nějakými objekty, které jde od sebe barevně odlišit. Ty tři žluté ovály vlevo mají vyšší vodivost (může to být kov nebo sem proniká voda). Na vlně vpravo to vytváří zákmit doleva. Nejsušší fialová místa jsou v červeném prostoru nahoře. To není normální, měla by sem pronikat shora voda. Že by tomu bránily ty asfaltové terče?

Je trochu divné, že nad tím není vidět výkop. Asi to ještě přeměřím.

Ne, běžnými georadary to nejde najít, na nich to vypadá asi takto. A takových míst tam je spousta. Umí to jenom ROTEG.

Zde to vypadá na široký výkop dlouhý téměř 20 m a do 2 m hloubky, jako kdyby to nejdřív projeli buldozerem a pak to uprostřed prohloubili do 5 m, šířka je dole asi 6 m. To už je slušná jáma.

A zdá se, že podobným systémem je tam těch děr uděláno víc.

Do větších hloubek jsou velmi dobře čitelné jednotlivé vrstvy písků a štěrků, ale to už je jen geologie.